Uhelná vznikla kolem roku 1710 jako tábor pro uhlíře, kteří tu pálili dřevěné uhlí. V roce 1830 měla obec 30 domů a žilo v ní 170 obyvatel. Kvalita zdejšího dřevěného uhlí byla ceněna. Uhlí se mimo jiné dodávalo do významných saských lázní v obci Oppelsdorf. Na hranicích byla od roku 1788 celnice. Roku 1850 byla výroba uhlí z politického nařízení obecního úřadu ve Wetzwalde (Václavice), okresního hejtmanství Reichenberg (Liberec) a okresního soudu v Kratzau (Chrastavě) zastavena.
Během války Pruska s Rakouskem začali v obci na hranicích večer dne 22. června 1866 pruští vojáci provokovat a střílet na rakouské husary z pluku „Radecký“. O týden později německé vojsko překročilo hranici a vytvořilo dva tábory v Uhelné. Ve 34 staveních bydlelo 450 důstojníků a 3892 vojáků. Koní bylo v táboře 366. Další tábor byl zřízen v horní části obce Václavice.
V roce 1869 žilo v Uhelné celkem 193 lidí, v roce 1900 185 obyvatel a tento počet se stál snižoval. V roce 1930 měla obec pouze 169 obyvatel. Na základě mnichovské dohody připadlo pohraničí včetně Uhelné roku 1938 Německé říši.
Po druhé světové válce se vesnice vrací zpět k Československu a Uhelná se stává součástí okresu Liberec. Němečtí obyvatelé museli na základě Benešových dekretů v roce 1946 oblast opustit. Obec byla z Kohlige přejmenována na Uhelnou, hraniční přechod do Polska uzavřen. Počet obyvatel klesl z 83 v roce 1950, na 53 v roce 1970. Spolu s Václavicemi byla Uhelná v roce 1980 přičleněna k Hrádku nad Nisou. Kolem roku 2000 tu na stálo žilo ve 13-ti domech pouhých 33 obyvatel.
Zdroj: Wikipedie